|
|
Circular economy and the goals of sustainability
Goswami, Sanya
Myšlenka oběhového hospodářství v posledních letech přitahuje stále více pozornosti jako prostředek k podpoře udržitelného rozvoje a minimalizaci odpadu. Proti konvenční lineární ekonomice, která je založena na konceptu „take-make-dispose“, stojí oběhové hospodářství. Naproti tomu oběhové hospodářství se zaměřuje na myšlenky minimalizace odpadu a maximalizace účinnosti zdrojů snižováním, opětovným používáním a recyklací zdrojů. Tato diplomová práce podá obecný přehled o cirkulární ekonomice a některých jejích možných výhodách udržitelnosti. Bude pokrývat hlavní síly stojící v pozadí oběhového hospodářství, jako je nedostatek zdrojů, environmentální problémy a obchodní potenciál. Bude se zabývat úlohou politiky a legislativy při vytváření oběhového hospodářství, jakož I obtížemi a překážkami jeho provádění. Celkově bude práce zdůrazňovat potenciál oběhového hospodářství podporovat udržitelný rozvoj a obhajovat další studium a spolupráci při prosazování této myšlenky. Bude představen výzkumný program pro rozvoj oběhového hospodářství, který nastíní nutnost interdisciplinární studie, empirického výzkumu a vyhodnocení politických intervencí.
|
|
|
The demand for sustainability in Ghana (a case study of eradicating poverty by means of achieving gender equality and empowering women and girls)
Sossoe, Anita
Požadavek udržitelnosti se stal v moderní společnosti klíčovým tématem, protože jednotlivci, podniky i vlády si uvědomují důležitost zachování země pro budoucí generace. Jeden z hlavních problémů při dosahování udržitelnosti v Ghaně souvisí s chudobou. Tato studie si klade za cíl prozkoumat, jaký vliv má rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a dívek na snižování a odstraňování chudoby v zemi. Údaje z let 2001-2021 shromážděné ghanským statistickým úřadem a dalšími akademickými časopisy o různých ukazatelích týkajících se žen jako nezávislých proměnných byly použity se závislými proměnnými, které určují faktory chudoby, pomocí metody testování autoregresního rozloženého zpoždění (ARDL), kterou vyvinul Pesaran et al. (2001) a která pomáhá zjistit existenci dlouhodobého vztahu v rámci řady. Výsledky ukazují, že vzdělané ženy pozitivně ovlivňují všechny závislé proměnné použité jako faktory určující chudobu, a ženy v politických sektorech ovlivňují většinu z nich. Ženy zastupující pracovní sílu však na závislé proměnné vliv neměly. Studie dospěla k závěru, že je třeba vzdělávat více žen a dívek a posilovat jejich postavení, zejména ve venkovských oblastech a v severním regionu. Studie rovněž doporučuje, aby vláda a další agentury přezkoumaly údaje týkající se žen, které jsou vedeny jako pracovní síla; je možné, že většina z nich není zaměstnaná nebo má nízkou životní úroveň.
|
|
|
Naplňování cílů udržitelného rozvoje veřejných vysokých škol v České republice
Horáková, Vladěna
Bakalářská práce se zabývá udržitelným rozvojem na českých veřejných vysokých školách. Cílem práce je zjistit, jak vysoké školy naplňují cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs), identifikovat jejich slabé stránky v této oblasti na základě srovnání s předními zahraničními univerzitami a navrhnout doporučení ke zlepšení. Data byla poskytnuta v podobě mapovacích formulářů projektem UNILEAD a následně zpracována kvalitativním výzkumem v programu MAXQDA. Analýzou dat bylo zjištěno, že naplňování cílů univerzitami je různorodé napříč oblastmi a z celouniverzitního hlediska se nachází spíše v zahajovací fázi. Skrze výstupy z formulářů a porovnání s předními zahraničními univerzitami byly identifikovány slabé stránky jejich provozních činností, zejména nedostatek financí a lidských zdrojů, absence strategie a odpovědné osoby, a nejednotnost. V návaznosti na slabé stránky byla navržena doporučení k jejich eliminaci – zřízení nové pozice manažera udržitelnosti či týmu pro udržitelný rozvoj, a sestavení strategického záměru pro udržitelnost. Po implementaci těchto kroků by mělo na univerzitách dojít ke zlepšení jejich udržitelného rozvoje.
|
|
|
Vplyv ekonomického vývoja na emisie skleníkových plynov v EÚ
Muchaničová, Júlia
Muchaničová, J. Vliv ekonomického vývoje na emise skleníkových plynů. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Diplomová práce se zaměřuje na zjištění ekonomických determinantů, které mají vliv na emise skleníkových plynů a tím i na naplňování příslušných cílů udržitelného rozvoje. Analýza je vytvořena prostřednictvím ukazatelů, kterými jsou hrubý domácí produkt na hlavu, spotřeba energie, ceny ropy a zahraniční obchod. První část práce se zabývá přehledem literatury k danému tématu. Shrnuta je problematika udržitelného rozvoje, a vztahu mezi ekonomickým růstem a kvalitou životního prostředí. Empirická část sestává ze tří kapitol. Vytvořen je obecný model, model Environmentální Kuznetsovy křivky a také bude vytvořena analýza zpoždění ekonomického růstu na životní prostředí.
|
|
|
Principy cirkulární ekonomiky v provozu školy
ČAPKOVÁ, Markéta
Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit aktuální předpisy a metodiky týkající se cirkulární ekonomiky ve vzdělávacích institucích a zároveň navrhnout, jak může provoz školy uvést principy oběhového hospodářství do jejich každodenního provozu. Dílčím cílem je pak vytvoření obecného manuálu, podle kterého by zainteresované školy mohly pomocí jednoduchých kroků přejít na cirkulární ekonomiky.
|
|
|
Zhodnocení plnění Cílů udržitelného rozvoje zaměřených na zdraví v zemích s nízkým příjmem
Ratajová, Natalie ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Preis, Jiří (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost naplňování Cílů udržitelného rozvoje (dále SDGs) na příkladu 46 států skupiny Nejméně rozvinutých zemí světa. Konkrétně se práce zabývá SDGs věnovaným zdraví - SDG 3.1. a SDG 3.2. a jejich indikátorům. Na základě výzkumných otázek jsou představeny klíčové strategie pro dosažení cílů ve sledované skupině zemí. Následuje hodnocení vybraných ukazatelů a jejich indikátorů, ze kterých je v rámci poslední výzkumné otázky vybráno šest nejúspěšnějších zemí (zemí s největším pokrokem v rámci nejhůře naplňovaného indikátoru). Na jejich příkladu jsou představeny zavedené intervence, které zemím nejvíce pomohly. Motivací k tomuto zaměření práce je aktuálnost a nezpracovanost tohoto tématu. SDGs jsou nyní ve své polovině a málokterá literatura se věnuje analýze mnou zvoleného SDG 3 ve vybrané skupině Nejméně rozvinutých zemí světa. Text vychází z poznatků představených SDGs a jejich kontextu ve sledovaných zemích. Pro potřeby práce bylo zpracováno množství dat z různých datových zdrojů, z nichž byly vyhodnocovány výzkumné otázky. Práce potvrdila zlepšení hodnot ve sledovaných indikátorech SDGs v Nejméně rozvinutých zemích světa. Byl však zaznamenán velký rozdíl v plnění SDGs v rámci vybrané skupiny a rozdílný přístup v zaváděných intervencích indikátoru mateřské úmrtnosti v šesti...
|
|
|
Decent Work and Economic Growth-Analysis of the Sustainable Development Goal 8
Letovská, Vendula ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Kopečná, Vědunka (oponent)
Cíle udržitelného rozvoje jsou zaměřené na mezinárodní spolupráci v oblasti socioekonomických, politických a environmentálních otázek. Tato bakalářská práce se zabývá osmým cílem, tedy dosažením udržitelného ekonomického růstu, férových pracovních podmínek a plné zaměstnanosti, a je zaměřena na tři indikátory tohoto cíle: roční růst HDP na obyvatele, národní materiální spotřebu a míru nezaměstnanosti. Práce je založená na analýze panelových dat 132 států, které byly získány z databází World Bank a Cílů udržitelného rozvoje pro vybrané proměnné v rozmezí let 2000 až 2019. Na základě výsledků je možné konstatovat, že proměnné vzdělání, inflace, upravené čisté úspory a míra nezaměstnanosti mají významný vliv na roční růst HDP na obyvatele. Míra nezaměstnanosti je podobně silně ovlivněna dosaženým vzděláním a inflací, kromě toho také růstem populace a HDP na obyvatele. Regrese národní materiální spotřeby neodhalila žádnou proměnnou mající významný vliv. Vyhodnocení nejvhodnějších modelů předpovědi také nevykazuje silnou pravděpodobnost pro celkové splnění cíle, případně alespoň jeho dílčích podsekcí. Osmý cíl se tak pár let po představení SDGs ukazuje jako těžce dosažitelný. Vzhledem k vzájemné závislosti mezi dalšími cíli je tedy žádoucí, aby státy vyvinuly větší úsilí a utužily spolupráci na cestě za...
|
|
|
Cíl udržitelného rozvoje č. 1: Konec chudoby
Komorová, Anežka ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Fanta, Nicolas (oponent)
Tématu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se v dnešní době dostává stále více pozornosti. Předkládaná bakalářská práce se zabývá studiem prvního cíle - vymýcení chudoby ve všech jejích formách všude na světě. Existuje množství publikací, které se snaží odhalit možné determinanty chudoby za účelem vytvoření účinné strategie pro boj s ní. Většina jich je však zaměřena na konkrétní státy či regiony díky lepší dostupnosti dat. Tato práce naopak zkoumá proměnné a jejich vliv na extrémní chudobu ve světě, příp. v různých regionech, to vše s využitím ekonometrické analýzy panelových dat. V této studii bylo použito sedm nezávislých proměnných: HDP na obyvatele, Gini index pro příjmovou nerovnost, populační růst a čtyři úrovně dosaženého vzdělání - bez formálního vzdělání, primární, sekundární a terciální. Primárním zdrojem dat se stala "World Bank", ze které byla obdržena pozorování pro 125 států v časovém období od roku 2000 do roku 2017. Z výsledků studie vyplývá, že proměnné HDP na obyvatele, příjmová nerovnost, terciální vzdělání a absence dokončeného formálního vzdělání významně ovlivňují extrémní chudobu. Výsledky rovněž naznačují nepravděpodobnost splnění nulového cíle do roku 2030. První cíl SDGs se tedy ukázal jako příliš ambiciózní. Pro jeho splnění je nezbytné, aby došlo k ještě většímu zvýšení...
|
|
|
Sustainable Development Goal 7: Affordable and Clean Energy Panel Data Analysis
Křížková, Alžběta ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Moravcová, Michala (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá sedmý Cíl udržitelného rozvoje: Dostupná a čistá energie. Zaměřuje se na všechny jeho čtyři indikátory. Pro každý z nich staví a vyhodnocuje empirický model za použití analýzy panelových dat všech členský země OSN. Výzkumná otázka, kterou si práce klade, je: "Které ukaza- tele mají největší vliv na poskytování elektrické energie a dalších výhod ply- noucích z dostupnosti elektrické energie?" Na základě našeho výzkumu můžeme prohlásit, že ve většině případů mají největší vliv podíl urbaniz ovaného oby- vatelstva a index lidského rozvoje. Na rozdíl od dříve provedených výzkumů zabývajících se podobnými tématy, tato práce zkoumá všechny čtyři aspekty elektrické energie dohromady. To nám dává možnost hledat společné vlivy a propojení mezi indikátory.
|
|
|
Analysis of Health Quality Indicators in the Framework of Sustainable Development Goals
Šanderová, Lucie ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Aliyev, Shahriyar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma indikátory zdraví a kvalitního života zakotvenými v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030; mírou úmrtnosti na sebevraždy a škodlivým užíváním alkoholu. Nejprve jsou analyzovány socioekonomické činitele působící na míru úmrtnosti na sebevraždy a spotřebu alkoholu na osobu v zemích Evropské unie. Ekonometrický přístup využívá metod panelových dat. Z vybraných ekonomických a sociodemografických činitelů je míra úmrtnosti na sebevraždy citlivá na míru nezaměstnanosti, zatímco pro ekonomický růst, míru plodnosti a míru účasti žen na trhu práce nebyl zjištěn statisticky významný efekt. Model konzumace alkoholu potvrzuje relativně vyšší citlivost vůči měnícím se příjmům nežli měnící se cenové hladině alkoholu. Příjmová a cenová elasticita získané v odhadu prvních diferencí odpovídají rozsahu dřívějších odhadů. Dále je provedena ARIMA predikce pro zhodnocení současných vyhlídek dosažení cílů příslušících ke dvěma zkoumaným indikátorům zdraví a kvalitního života v Evropské unii a jejích členských státech do roku 2030. Pro EU jako celek vykazují predikce poměrně příznivý vývoj, mezi členskými státy jsou však patrny značné rozdíly.
|
host ::
RSS.